Novomanželé by si měli vychutnat začátek nové životní kapitoly s co nejmenšími starostmi. Proto se má svatební den řídit hlavně podle jejich představ. Zvyklosti a předem rozdané úkoly však můžou usnadnit přípravy a ušetřit nervy. Kdo si tradičně bere na starost proslov, kdo dohlíží na příjezd hostů a kdo zaplatí jaký účet?
Svatební pomocníci číslo jedna
Navléknout zásnubní prsten, říct si své ano, políbit se. Děj svatebního dne a jeho ústřední postavy není potřeba představovat. K jeho hladkému průběhu pak přispívá celá řada účastníků. Kdo jsou nejdůležitější pomocníci?
Ženich má po ruce hlavně svého svědka, zpravidla nejlepšího kamaráda. Na velkých či lidových obřadech svědek koordinuje celý tým „kopající“ za ženicha – družby neboli mládence. Ti se většinou starají o zábavu a připravují akce jako je únos nevěsty.
Svědkovi, případně kamarádům ženicha, často připadne na starost i harmonogram. Někdo musí hlídat, aby se hosté moc nezdrželi u focení, nebo aby hostinu nezkomplikovaly třeba problémy v kuchyni. Jde o docela náročný úkol, proto ho některé páry raději přenechávají profesionálním koordinátorům.
Kdo přivítá hosty?
Ani družičky není potřeba představovat. Přítelkyně nevěsty se starají o její pohodlí a přání po celý den. Asistují jí u oblékání svatebních šatů, u česání i líčení, a provázejí ji tak posledními chvílemi za svobodna. Část družiček pak zpravidla dohlíží na hladký a pohodlný příjezd hostů.
Kdo hlídá prstýnky?
Možná se vám tady vybaví situace známá z nejedné komedie. Na to, aby si v rozhodující okamžik mohli manželé navléknout snubní prsteny, dohlédne ženichův svědek. Zkontroluje, zda jsou připravené před začátkem svatebního obřadu, a většinou je opatruje zatímco se scházejí hosté.
A proslov?
Zpravidla začíná zacinkáním vidličky o sklenku před tím, než se svatebčané pustí do jídla. Kdy přesně zazní a kdo ho pronese, už je věc volby. Často promlouvá otec nevěsty nebo otec ženicha, kteří vítají novou dceru či syna do rodiny. Po rodičích následují humornější gratulace od svědků. Někdy se řeči ujme i sám ženich, aby poděkoval své nastávající za to, že řekla ano jejich společné cestě životem.
Proslov by měl odlehčit atmosféru a spojit všechny přítomné. Měl by ho pronášet člověk, který před publikem promluví rád. Klidně se řeči může ujmout maminka, babička, dědeček či někdo z přátel. Kdokoliv, kdo vyniká povídavostí a vtipem, aby svatební obřad získal skvělou třešničku na dortu.
Účet pro rodinu nevěsty
Většina nákladů dřív podle tradic putovala za rodinou nevěsty. Položky na pomyslné účtence se dělily takto: rodiče nevěsty platí hostinu, tedy nájem prostoru, raut, cukroví a výzdobu, včetně té pro auta. Obstarávají i hudbu, fotografy a svatební šaty.
Co platí rodina ženicha?
Rodičům ženicha pak připadla útrata za pití a oficiální poplatky spojené se svatebním obřadem, pronájem za obřadní síň či kostel, částky pro úřad, oddávající a podobně. Dřív také přispívali na svatební cestu.
Co hradí novomanželé?
Dnes se těmito zvyky řídí málokdo. Dřív lidé přicházeli k oltáři na prahu dvacítky, zatímco dnes se berou v pozdějším věku, kdy jsou finančně nezávislí. Snoubenci si proto svatbu z většiny hradí sami. Podle starých pravidel však nevěsta platila pouze šaty a výzdobu pro družičky či přespání pro hosty ze vzdálenějších krajů. Ženich zajistil prstýnky a s přispěním rodičů i svatební cestu.
Nejlepší dar novomanželům?
Komorní obřad, svatba v zahraničí na pláži, u horského pramene, v lese. Snoubenci dnes mají spoustu možností, jak svůj velký den uspořádat. A mají plné právo si ho naplánovat právě podle sebe.
Ovšem některé staré zásady, jako zaplacení určitých výdajů, jsou hezkým svatebním darem. Klasicky proto svědkové hradili novomanželům romantické apartmá. Vydat se cestou zvyklostí může některým párům vyhovovat. A určitě to potěší spoustu tradičně založených rodinných příslušníků, takže se vyplatí mít o nepsaných pravidlech přehled.
